Chmurné taje

Duše má je hlavolam,
kdosi říká, že ho znám
svědomí si se mnou hraje
a vytváří různé taje.

Všednost dnů je vlčí hlava
cení zuby zleva, zprava
ať se pohneš kudy kam
všude smutek, všude klam.

Navzdory všem tradicím
smutku v sobě bujícím
nechci Boha zpytovat
nebo s ním snad bojovat.

Chci být jednou jako on
v hlavě rozezněl se zvon
snad mi dobré zprávy nese
naději mi zvukem snese.

Však není to naděje
kam pak tohle dospěje
změní se mi noční chmury
v krásnou záři letní duhy?