Bóje osudu

jak slzy v očích živé edith piaf
opět se vydáš na svou pouť
osamocena opuštěna časem
od Normandy po Pere Lachaise

těch sedm minut Carneggie Hall
opojných jako vlny písní v moll
skleněným třeskem potlesků
vykouzlí noční světla dnům

maličká černo bílá víla
nádherné krásy sentiment
vyzpívá z lásky kontinent

a slzy očí mrtvé edith piaf
již ve waldorfu země políbila
bóje osudu ji zpěvem obdařila...

ag©jordan
www.bloguje.cz/blogy/agjordan