Cesta

Osamělá duše
v tmavém lese.
Modlí se.

Všude je ticho.
Ticho, které je slyšet.
Ticho, které je cítit.
Zvedne hlavu,
v úzkostném žalu se jí lesknou oči.

Zafoukal vítr a ona letí.
Vidí vše.
Chvíli je v nebi,
chvíli v zemi.
Vidí slunce a hvězdy.
Vidí sebe jako malé dítě.
Vidí svůj první polibek i první hřích.
Opět utíká a opět pláče.
Opět miluje i nenávidí.
A chce žít.
Chce to ještě zkusit.

Vidí modro-červená světla
tancují na nebi v nekonečných kruzích.
Slyší hlasy z dáli.
Vidí zkrvavená zápěstí.