Bloumání(v rozjímání)

Bloumám se, bloumám ulicemi své prázdnoty
nehledaje řešení či neřešení, přec ho nacházím!
a nevěda nic, zhola nic, náhle vše vím!
neslyšně slyším kvést lotosové květy
hle! Rozevřely se
stejně tak tiše jak mé vnitřní světy
narodily se

Zvolna se bloumám
a trochu zoufám
skrytě však doufám
že v nic už nedoufám!

Kdo nedoufá již, ten volně může žít
stejně jak žíznivý, smí vodu lačně pít
jen promrzlý se zahřát smí
chladový suchý chléb chutě jí.

Zastav se peřeji mé mysli
a hledej rychle brod
zastav se proude zkyslý
tam za myslí je ten bod
(co světu jen pramálo je vhod)

Bloumej se myšlenko bez cíle
bloumej se, nedoufej zběsile
bloumej se přání bez přání
bloumej se nocí k svítání!