Stav duše

Ta poslední slova se naplnila
když rodná vlast mě opustila.
Dnes moji zemi nespatřím
a jen očím svým odpouštím.

Oči mé,
plné soli,
pálí a bolí,
už se rozhodli !

Až se odcizíme
duši svou zaprodáme
pak nezbyde nic ...
... jen vina !

Jen ty pampelišky v polích nedozírných.

Až kulturu za blahobyt vyměníme,
králíci zválcují co zbyde,
znovu se v podzemí usadíme
na novou šanci čekajíce.

Ó jak je příjemné míti peníze !
Zní zase ze všech stran.
Jako prostředek, jako účel ?
Ne díky, zatím nestrádám !

A žádnou roli nechci hrát,
sem víc už nepatřím.
Opouštím svůj domov rád,
jinam zas táhnout dál a dál!