A pak (...)

Sedím a brouzdám mými oblíbenými autory a Ty.. a tebe, jsem už dlouho nečetl, ani nepamatuju, a tak přemýšlím proč vlastně,pak si přečtu tohle a nutí mě to přemýšlet, dokolaadokola. a je to skvělý, Tvé dílko

28.04.2010 22:14:00 | Roger

kdyz mi bylo 17,napsala sem neco podobnyho,jen tam bylo navic vic slov...a mozna to vubec nebylo stejny..nesrovnavat..tak znova..je to dobry a myslim,ze budes treba rada za ten dum...protoze po dvaceti letech to treba bude domov..

a mozna...ze to nechces jen ted..

nicmene...hodnotim obsah,coz je blbost---dilo se mi libi..a sem rada,ze po takovy dobe od tebe neco ctu

06.11.2009 18:26:00 | veronika

dvacet? dneska mi taky nejak ta dvacitka padla na mysl, ale z jineho duvodu... :)

to je tezky, holka (vzdycky sem chtel takhle nekoho oslovit :) ). ta leta jsou relativni... ty co ubehly, to bylo strasne rychle... ale ty co mas ted pred sebou? to je strasne daleko... ty stromy sazej... pak ti pripomenou, ze ses v teto basni mylila :)

28.10.2009 21:31:00 | Tömätäri

velmi osobitý..

24.10.2009 19:11:00 | Mbonita

To máš štěstí, že se můžeš kochat stromy co nesou ti dar života a taky dům, kde hlavu můžeš složit, nehledě na domov co jsi z něho vytvořila, můžeš být šťastná
ano můžeš, ale taky nemusíš
kolem tebe prázdno a vduši stín
záleží jestli se dokážeš radovat z mála a vážit si darů, které máš a rozdělit se o ně,
jak málo stačí ke štěstí
a co všechno k němu chceme, ale šťastní nejsme
přeji nádherné noci a ještě požehnanější dny

24.10.2009 18:16:00 | Lady L

Pak se uvidí...

24.10.2009 10:49:00 | Elisha