Černé slzy

Dvě věže v krvavých stopách.
Černá tma,
zmítající se pařáty v mrtvých srdcích.
Černé slzy kanoucí po tělech nezvěstných,
smutek kouše do nohou ,
nemůžeme dále jít.
Těžké okovy na nohou se cinkavě smějí.
Život se pohupuje sem a tam.
Kyvadlo se zastavilo ve směru černých vod.
Jedno zrnko písku vířící v tornádu života.
Obrovská ruka rvoucí srdce z těl zamilovaných.
Těžká pouta mění se v černé saze
fouknouvší Amor oslepí ,
navždy.
Nevidoucí s bílou holí,
po doteku lásku nepoznají.
Odchod směrem ven do černých koutů světa.
Postava klečící ve střepech s koleny od krve.
Pláče,
černý pláč sžírá zevnitř.
Kapky toho co bylo,
rozbité svědomí s postrácenými kousky skládačky.
Jeden smysl ničí druhý.
Chvíle radosti mění se v osud,
bolest,
smích nakouslého jablka.
Slzy jako vyčpělá pálenka,
pálí,
nechutnají.
Koně bez kopyt se zlámanými pahýly.
Klapou ale strašně řvou.
Živote vrať mi oči,
nevidím.
Jsem sám.