VDĚK A SLZA

V zajetí svárů
Věčného boje
O kus místa
Na výsluní
Se orel s holubicí
Němě o oblohu
Dělí

Modrý papír bez mračen
Čeká na ty křídla
Perutí
Až vdechnou život
Výšinám
Z čisté víry v něj

Ať usnou hlavně zbraní
Ať v inkoustu
Se topí,najdou klid
Ať vzhlédnou
K rozlité modři,
Kde orel s holubicí
Splynou v záblesk
Ať myšlenku nezahubí
Zmar a suchý stesk

Konečky prstů
Snad na mžik oka
Stéká blahodárná
Řeka
Kéž uhasí tu žízeň
Mocným lokem
A napoví,
Že v lásce
Nenávist
Nastokrát
Je sokem

Stíny žen - intuicí
Mužův hlas -intelektem
V kříži zatínají vzdor
Však zajetí svárů
I mou báseň
Překryje
Tíže padlých slov
Na oltář mečů

Troufalec,
Co zvedá
Hozenou
Rukavici
Protipólů,křiku
Bitevních polí
Své duše
Ten pochopí snad
Ty dvě slova

Vděk a slza