Alex Supertramp

Znal jsem, všechna pravidla, ty však neznala mě
Pochybuji, že by mě vyléčila víra nebo hostie
Tak jak bloudí duše i tělo marně protestuje
Nevím, útěk to pravé…

Snažili se, učinit mě stejně sobecky lhostejným
Snažili se, přesvědčit, že svět není jaký já vidím
Snažili se, převychovat rebela, teď to vím
Srdce moje živé…

Nazývali mně snílkem, bláznem, hloupým idealistou
Oni neviděli však les, hory a řeky pohlcené mlhou
Oni necítili svobodu, tak zvláštně jinou
To je divné…

Já jsem pociťoval denně vítr ve vlasech
Já našel divočinu v zoufalých časech
Jako pokrývka, jako postel složil mech
Chtít, bylo osudné…

Štěstí je skutečné jen tehdy, je-li sdílené.
Pochybuji, že si na to někdo vzpomene,
když mé pravé jméno sníh zavane.
Ch. J. McCandless…