Příběh funkce /Function story; Histoire de fonction/

Jednou je jak slunce,
patří zápisu našemu,
podléhá naší ruce – lince,
i bod je podezřelý z extrému.

Perioda je i není,
hledá se minimum a maximum,
svoje stavy mění,
a průběh stabilní, to je um.

Člověk nežije věčně
rozplynou se všechny naděje,
čísla jsou zadaná - pečlivě,
funkce žije, nic se neděje.