O Patrikovi II.

Druhý den trávíme s Míšou v kempu a já na něj čekám.
Náhle došlo mi, že zítra odjíždí domů. A toho se lekám.
Rozloučit se s ním asi nedokážu.
Ale večer strávíme spolu. Tohle za hlavu hážu.
Zas ho vidím a uvědomuju si, jak ho mám ráda.
Od něho mě nečeká žádná zrada.
Miluji ho a proto,
s ním jsem přišla o to.
Z lásky. Jak jak jsem si to vysnila.
Vše bude v pořádku. Jsem si myslila.
Ale nějak se to zvrhlo a možná s ním čekám děcko.
Přišlo mi úžasný, že budu máma a vlastně všecko.
Pak doprovodil mě domů. Já se rozbrečela.
Zítra se loučíme a jeho je moje dcera.
Chtěla jsem Barunku. V tom jsem měla jisto.
Zkazit si život dítětem nepřišlo mi líto.
Že po zítřku se neuvidíme, to mě ničilo.
Být s ním se mi tak líbilo.