Ane I.

Havrani na poli hodují
smrt je cítit
smrt je vidět
konec světa
dnešní den v bouři zmizí
blesky na nebi
rána mi krvácí
život uniká
ruce mám chladné
ve tváři utrpení
nemám sílu
meč vzít do rukou
bojovat proti mlhavým stínům

bolest, horečka
tiché kroky
vůně bylinek
zaříkávadla
chce se mi spát

kdo jen jsi?
jsi snad elfka?

ošetřuješ má zranění
pohrdavě na mě hledíš
vím, jsem jen člověk
co hledí jen na sebe
na vlastní bídnou existenci
s ranami na pokraji smrti

mohla jsi mě zabít?
proč jen nechala si mě žít?

mlčíš
očima si mě prohlížíš
vůni máš okouzlující
nevím jak jí popsat
jak všechno, co kolem mě se děje
je jiné

elfí magie

horečka, zmatený jsem
něčeho mi dáváš napít
polibek, po kterém usínám
snad vše se mi
ve snech vyjasní.