zákaz, stůj a nechoď dál

Zase se mi vrací ten pocit.
Poci bezmoci, který opět procit-
v srdci, v duši, na těle,
Proč najednou tak probdělé
jsou noci, když jsem bez tebe?
Soumrak padá,
já zas marná,
ve tmě stojím, jít nemohu,
jak jen tohle přemohu?
Zákaz, stůj a nechoď dál.
Kdo si tohle jenom přál?
Odpovědi míjejí se, nepotkají,
neprotkají.
Píseň zní
i bez ní.
Není to ono,
špatná strana,
není tu volno,
opona spadla.
Nezvedej, když nemáš síly,
ruce napni posbírej díly.
V pokoji šero bude z rána,
zapomeneš ještě mladá.
Kdo vrátí staré naděje?
Proč z očí padají krůpěje?