Kostel

Slunce se otáčí
kolem své osy
hodiny se přetáčí
do tmy
otevírám své oči

noční můra

čtyři stěny
které nikam nevedou
dveře nevidím
v mysli jsou ztracené
kam utéct
můj anděl mě opustil

svědomí mě tlačí
vraha a lháře
který pro pár zlatých
ukončil životy

vidím ty oči
mrtvých
jsou přede mnou

šedé mraky
špinavé město
vybledlé domy
dešťové kapky
vytvářejí
moře plné slz

na zdech namalován
můj životní příběh
v gotickém kostele
který je prázdný
chorály minulosti
zní do ticha
kde hledám spasení
mé duše.