"Středa 28. 10. 2009"

Zlatavý prášek padá k zemi,
černý prach zahalí tvář,
střídavě temné a světlé vjemy,
tváří se jak moudrý lhář.

Světlo mění se do tmy,
každým dnem častěji a více,
nyní neslyší němé prosby,
nechce vidět uplakané líce.

Středa sváteční nádech volna nemá,
bolavá, svázaná, cele uzamčena,
v nadávkách hledá slova láskyplná,
žalem od radosti plně odloučena.