Čistá panna

Kapka slzy po kapce stéká po tváři,
smutnou vedou nevěstu plačící k oltáři.
Je čistá jak lilie, něžná panna jak kvítí,
teď polapil ji boháč chromý co mu oči svítí.

Ona čistá krásná duše, on jak smrad z močálu,
z perel, cetek, drahokamů zhotovil jí šálu..
Kapka slzy po kapce stéká po tváři,
když dívka řekne tiché ano, stařec se rozzáří.

Dána za bohatství z chudé rodiny,
vyproštěna z bídy, ze špinavé chudiny...
Však proč kráska není šťastná,
proč začala se svatební své noci bát?
Pro milého svého byla krásná,
teď odporný dědek se na ni bude smát...

Čistá je panna, čistá jak lilie..
Myšlenka na starce brzy ji ubije...
Stmívá se matičko, výkřiky zděšení,
úniku před starcem lásko má již není...

Hned brzy k ránu, písnička zazněla..
To duše odlétá z neposkvrněného těla..
Hlubiny zakryly anděla čistého,
ráno ho na břehu nalezli mrtvého...