Já

Jsem jen malá dušička ve velkém světě,
co snaží se život svůj žít.
Odpovědi hledám vždy v tajuplné větě,
a nikdy nechci přestat snít.

Snílkem chci navždy už zůstat,
tenhle svět není nic pro mne.
To v mé hlavě jen snažím se vzrůstat,
pak černá tma jde si pro mě.

Své city dávám do řádků,
někdo přec´ pochopí mou dušičku.
Tam někdo ví, že vše je v pořádku,
když napíši smutnou básničku.

Když se malé dítě vyhajá,
pláče, že chtělo ještě spát.
Tak taková jsem stále já,
chtěla bych jen spát a spát.

Probuzení přináší velké zklamání,
že zas musím vstát a žít.
Že mě čeká další smutné tápání,
že nemohu přec´jen tak odejít.