zvuk praskajícího ledu

už si svůj život nepromítam
jen ho dělim na užitečný chvíle
a chvíle, kdy sem chtěla neexistovat
protože život takovej občas bejvá
...černobílej.

slyšim o naději
pořád ji hledáme
a je tu jen hmatatelná šeď.

a naděje na smrt
tak děsivě živá.

smíme věřit ale nikoho to nezajímá
špiníme své čisté štíty
už i v očích ostatních
a opláchnout si obličej nepomáhá
a pohled do zrcadla už vůbec
protože jsme porušili
i ďáblem stanovený pravidla

a vezem se
je to jak paralympiáda v bruslení na tenkým ledě
a možná jen moje uši
maji rádi ten praskající zvuk...