Jizva

Pouště slov
a chvíle ticha

prý
nezmizí

a ty tu stojíš
s úsměvem
tvým

a padneme prý
do matných nocí

rozkrájet slova
na tisíc
citů

a prosí
o růžovou
rosu

pravda je jen skořápka
v moři
a sekeru v ruce
má

a ty pláčeš

kde prý je tma
ta
co
tichost má

a slavíš
bez hostů

směješ se
bez lidí

a tak vracíš úsměv
prý

a pryč
od
lidí
v tu
chvíli

vracíš
ty
příběhy

bez chyby

neumírej
ruku mi
podej
ještě na
chvíli

co nevrátíš

ani
na moment

rozbij ty
bariéry
modrými
vodami

a je po všem
po válce
v lásce

a nedá se
než
sklízet
lekníny

a hladit jizvu