Vítr

V náruči vítr máš,
tak co hledáš,
když už máš
ten náš svět,
ve kterým prázdná slova
jsou omylem
a hříchy krásných vět
vyléčí strachy a ty odplouváš

Na nebi září hvězda,
tak co se ti nezdá,
když víš, že popluješ dál
pro svůj sen,
do cizích náručí
omamných
kratičkou chvíli jen
a pak se vrátíš a to mi nestačí

Vrátíš se k nám,
vrátíš se zpátky
Jak mám spát?
Jak mám žít?

Proč mám tvůj dopis číst mezi řádky…?

K.P. 19-10-2009