Éter Duše

Nemám žádný iluze
zvedat oči k obloze.
Snažím se svět vidět,
jen né hloupě civět.

Mý přehledy o světě
nejsou na tom slavně,
na otázky odpovídám
víceméně správně.

Neumim nic
a baví mě pár věcí,
neposlouchám kolem sebe
narážky a kecy.

Metalistka,punkera a nebo snad technařka?
Víc než všechno tohleto
jsem socka
a bez peněz stopařka.

Ortodoxně neuznávám
styl snad ani jeden,
klátit hlavou,pogovat a trsat u beden.
To mi jde a pěkně se mi daří,
když je sranda,lidí fůra
a dobře se mi paří.

A poznávám nový lidi,
to mě baví taky,e
jít se koupat do řeky
a pozorovat raky.

Nejlepší jsou osobnosti,umělci a feťáci,
hudby,knihy,film
a taky hrady skákací.

Myslet se nemá
na ty strasti všedné,
potom inspirace ze žalu
a múza z lásky bledne.

Pozorovat oblohu,
vždy,když je tma tmoucí,
potom někde na koncert,
na kapelu řvoucí,
brát to všechno s nadhledem
klidně v Olomouci.

Chci vidět svět
a chci vidět lidi,
chci vidět Emoce
a jak se odpad třídí.

Život je krásný sen,
proč skákat z okna ven?
Čarokrása a někdy trochu psycho,
Hipík,skáčko,punk
a nebo holit si břicho.

Čistota mýdla
nebo zasviněná sídla,
chlívek a smrad,
nesmíme se vzdát,
najít si pro co žít,
pro co vlajku vyvěsit.

Hudba ať se line
třeba z Jinozemě,
středověký nástroje
a vzdechy,co jdou ze mě.

A světová hysterie
sice patří k nám,
my jsme lidi-Éter Duše,
né jen maso a svět masnej krám.

Nihilní je všechno
nebo taky nic,
když je zima,když je teplo,
nebo rovnou hic.

Přináším vám poselství,
poselství do vašich uší.
Nebuďte jak nemo,
kterej skončí v su-schi,
když budete mít svůj cíl
a kráčet za svou duší… červenec 09