Já tuhle básenku cítim jako výkřik...
Když zavřu oči stojím v jakémsi zarostlém břidlicovém lomu a slyším ji..
Jako výkřik s ozvěnou..
Doprčic lidičky proberte se..berte se berte se ...
Nevidíte že právě padají první vločky sněhu?
Zase bude chvilku všechno nádherně čisté a bílé a vonavé..
Tydymtydym tydym a cestou zpátky slyšíš jen ženský na protějších sedačkách..
To je ale slota, to je hnusně...vidte paní
No jo žádnej podzim jen tahle siberie, ani léto není už jak má být a v zimě tolik sněhu...
Opřeš hlavu o sloupek , zakoukáš se do pocukrované krajiny a "pod fousy" se ti právě narodil úsměv ..
První zimní..
05.11.2009 16:33:00 | Nút