u dušení...

jeden mladý elév v rurbanu
s těsnou botou
snil svůj sen o budoucnu
jak se stane urbanistou...

naivista
co chtěl zvelebovat svět
ale nevšiml si
že jej pozoruje zvěd...

barbaři hlavolamů
rychle a tvrdě zakročili
porušils naše pravidla
člověka v rozletu umlčeli...

vzácná lidská schopnost
popírat očividné
opět zvítězila
a myšlenky pulzující tělem
začínajícího kata
ocitly se
ve slepém střívku...

zůstal sám odstřižený
v bezejmenném oddělení
a všichni kolem
poměřeni časem
dorostli do stejných výšin
ke krku...

v zoufalé tváři
místo pohlazení jasnovidce
mihlo se jen cosi mrazivého
to když černá bestie
vykonavatelka závětí
pokryla jeho bezhlavé srdce
další vrstvou ledové tříště
aby už nebylo žádné příště...

bušení ustalo
přestaly tlačit palce
jenom ticho se protáhlo
tělem jako zmije
a panuje...

možná se zeptáte
co se to stalo s lidmi?
ty ale ke svému panování nepotřebuje...