Zoufalá

z koutku oka
mi kapka slzy stéká
doteky kůže
mě přestávájí hřát
ve svitu svíčky
se odráží jen stíny
které tu zbyly
od minula

ze suchých rtů
mi nevychází slova
studené ruce
se začínají třást
stín už se rozplynul
květiny zvadly
zbylo jen ticho

svíčka dohasíná
světlo se ve tmu mění
vzpomínky přecházejí
v úplné zapomění
duchové minulosti
to má milá společnost
pro tuhle temnou
a beznadějnou noc