Vykřičníky

Na louce, kde dříve polní kvítí,
proplétalo z trávy lože zelené,
dnes bílé kříže teskně svítí,
k nebi vykřičníky vztyčené.

Tichý dav němých náhrobků,
kdysi celý krajíc generace,
teď vítr s deštěm na schovku,
hroby jak průvod demonstrace.

Zem tu ukrývá vinu mocných,
muže jimž válka byla gilotinou,
jež vykonala ortel za hřích,
Pánů, co chtěli zemi jinou.

Kříže smáčené slzami rodin,
co stále nevěří, že se to stává,
dávno, teď i za tisíce hodin,
že si nevinné smrt k sobě brává…