Pábení
Pábení
když píšu zpola omámen
a cítím se být básníkem,
což sotva jsem,
když v hlavě mám –
jak nemilé –
snad dvě - a snad tři - promile
a sklenka prázdná od rumu
a zbytek rozumu…
Jsou dvě hodiny nad ránem,
kdy noc se snoubí snovým dnem
a dům ztich‘ časnou hodinou
a nad mou rodinou
snad bůh bdí,
a vidí…
anebo nás jen šidí.
Možná, že v sklence od rumu
je víc rozumu…
Jsou dvě hodiny nad ránem
je konec i s mým elánem
a spánek padá na víčka
a malá lahvička
je skoro prázdná
a cítím,
že mým bytím
se už nic nezmění,
tak sbohem pábení…
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Jo, moc pěkný... A díky za inspiraci. Vzhledem k průběhu dnešního dne bude "hledání rozumu ve sklence od rumu" tou nejpřijatelnější činností... :-)
11.03.2010 17:45:00 | TetaKazi
Ahojky, moc hezké... koukám že také v básních ponocuješ, čtení bylo úžasné, moc ráda jsem Vás všechny poznala, Levandulka mě zvala a tak někdy v létě dám vědět a moc ráda se s Vámi setkám, jsi báječný! Děkuji Ti Jind.
13.12.2009 13:05:00 | carodejka
Ty Tvoje chlapské noční hodiny... ;-) No, koukám, že kromě golfu přináší i básně ;-DDD
08.11.2009 19:11:00 | Levandule
...s tím pábením mám trochu problém ...ale jinak dobrý ...nechtěl bych být tvé ráno:) ...
07.11.2009 12:38:00 | WhiteSkull
Propil ses až ke svým snům,
někdy je to nutná potřeba,
propadnout se až k básníkům
okořenit veršem kus chleba..
07.11.2009 09:00:00 | nejsembásník