Ane II.

Neznám tvou vůni
jsi stín v mé mysli
dívka bez jména
oči o kterých se mi zdá
bílá vrána v bouři

přeji si
když apokalypsa se blíží
tebe má lásko
políbit tě

vysněná
přeji si jen, abys neexistovala
byla sen
mé pomatené mysli
ve které se ztrácím
v labyrintech

kolem sebe
člověk slyší miliony přání
v životě plné překážek

ležím na zemi
krvácím

nejsem ten
který pomalu usychá

já se rovnou lámu
jak větvě stromů v bouři

mám poslední přání
být s tebou