V klecích

V KLECÍCH

Denně cestujeme společně se stovkami obličejů
– většinou není dobré v nich číst.
PAST Č. 1
„Člověk co vede takový řeči, by se měl jít léčit.“

Denně stejný rytmus, stejná nálada,
nic co by člověka vyloženě potěšilo, ale je to práce…
PAST Č. 2
„A čím by ses tedy chtěl živit? …cože? Nevyděláš si ani na slanou vodu.“

Domov bývá místem, kde bydlí mnohem víc lidí,
které neznáš, než těch, které znáš.
PAST Č. – ANI NEVÍM KOLIK
„Buď rád, že máš vůbec střechu nad hlavou.“

Nejsem to nakonec já, kdo neví, že od štěstí tvář odvrací?
Mám i teď strach, že i za chůze vlastně sedím za pecí.
Od kdy je dobré učit své milé denně se zavírat do klecí?!