Anděl

Viděla v lese krásného anděla,
chtěla ho pohladit, tohle však nesměla.
Andílek vzlétl a popošel dál,
ona však toužila a on jí něco bral.

Byla to tíha všedního světa,
Všude kolem plno aut, světla a ruch všedního města.
Tady se plížila tichounká tma,
a ona cítila co vše teď má.

V srdíčku laskavém hřála ji důvěra,
proč ale nemohla sáhnou na anděla?
Cítila lásku, mír a klid,
přesto ji trápily city a hlavně slzy v nich.

Proč je tak nešťastná, co brání jí žít?
vždyť má vše co by si příla mít.
Opravdu má? Ne to jen zástěrka!
Chybí ji přece dotyk bílého andílka..