Tuatam

Tuatam

Anotace: ..hlad po psaní...naprosto nezřízeně se to hrne ven... "kdo to psal?"...

Tuatam

Chvátám..
(„Jen nepropást tu vzácnou chvíli..“)

....Princezna Tuatam
v pláštíku třpytně bílém
vstupuje právě odhodlaně
do království Moře Času...

Vzduch tajemstvím nasycen
Nelidsky vítr kvílí
a rozhazuje vlasy vrané
než vstoupí
žárlivě vzplane
a ztropí nespočetné množství scén
Neboť
Nepovšimnut ...

Kročeje zmlknou...
již žádný hles
Vlní se šlépěje
a v kruzích stopy mizí
Tuatam bez údivu
S radostí velmi ryzí
pluje si Svému Pánu vstříc...

Bez hlesu
Odbíjí hodiny Nekonečno...
Věrni svojí Paní
oddaností nezměrnou
jež způsobuje tiky..
Uchovají Její
mladost věčnou
Sladkou
Štavnatou
jak fíky

Oči kapky rtuti
řečí hadí
Z cesty nepravdu svádí
Nebezpečně vděčná
Tuatam
Smysly poslouchá
S nimi se často radí...

****NASTAL ČAS***

...A srdce odbíjí Věčnost

...Okamžik ztrácí svoji vládu...

....Ticho začlo hlučet..

Ze středu dvou propojených smyček
stoupá po schodišti Marných Vteřin
Zlatolící Stín
Jen pro Ni
z pavučin Staletí pevně utkán
Minutami hýčkán
V Hodinách nekonečných vlečen
Ozuben zapadajíce do sebe sám
Nezměřitelný světelnými roky
Noci a Dne Syn


V odraze zrcadel sálem kráčí...

...vlnění na povel ustalo...
Moudrá moc.
A pokorná hrdost.
A křehká síla.
Čím Své Vyvolené blíž
tím mladší...

Chvěje se celé Moře Času...

Tuatam celá září..

(hlavou se MI míhá....:)

(„Uvěřit Ozvěně
jen Jediné ve spleti hlasů
V krajině srdeční
často hůř být nezmýlená....
Rozum hašteřivý
káže, mravní, sváří
na zadní se staví
tam kde cesta neznačena...

Přesto šla po trase k Bůhvíkam...
A přitom tajně oddala se Času
Rozum ji brzy opustil
Chtěl jít jen po zelené značce
často si pouštěl z cizích žil
ujídal Citu z jeho jasu
bez řádu jen živořil
pak zmizel...
zřejmě směrem k Velkýmzásadám..“)


(„..Každé myšlence je lehce v Jeho úsměvu
Jak se jí zachce může býti dlouhá...“)

(„Ó, jak pomalu se k Tuatam blíží...“)

..A Tuatam ráda nespěchá...
Ráda si s Časem hraje...
Oči přivírá, smysly svůdně klíží...
Je na Konci i na Počátku Věků
spočinula v náruči Smíru-
- v Ní dobrovolně taje...

Nejsvobodnějším vězněm
v osidlech Krona
Umí být jen Ona...
Autor zvířenka, 10.11.2009
Přečteno 399x
Tipy 39
Poslední tipující: ilona, spare, Elza511, Tygropes, Jiří I.Zahradník, Mario de Janiero, Pevya, Elisha, Kapka, René Vulkán, ...
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (11)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

nádherná pohádka...a hlavně oceňuji že jsem se neutopil ve slovech...nechal jsem se unášet až do konce a to se mi u dlouhých básní nestává často...ale být malinko kratší by jí prospělo

05.02.2010 20:10:00 | Jiří I.Zahradník

líbí

Z mého pohledu báseň úžasná, baladická, bombastiská...ST!

12.01.2010 15:24:00 | Mario de Janiero

líbí

ST! Kouzelná atmosféra.

09.01.2010 11:17:00 | Pevya

líbí

Velice zvláštní sprcha pocitů, atmosféra a vtažení do děje.

06.01.2010 17:51:00 | Elisha

líbí

Úžasná...

10.12.2009 18:35:00 | Kapka

líbí

Na to, jak je to dlouhé, podařilo se ti nenudit, ale vést čtenáře až do konce.

18.11.2009 15:49:00 | René Vulkán

líbí

Velká poklona.

10.11.2009 20:00:00 | Psavec

líbí

krásné..ST!

10.11.2009 13:27:00 | hašlerka

líbí

tutamchámonská...na tohle ani japatusovi tipy nestačí...

10.11.2009 09:35:00 | enigman

líbí

klaním se básnířko..
skvělý proud myšlenek

ST

10.11.2009 07:31:00 | Mbonita

líbí

Noční čtení báječně završeno. Díky! :)

10.11.2009 00:52:00 | Dota Slunská

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel