Návrat

Slunce zasvítilo jí do očí
ona se ráda zamračila
říká si: zas to útočí
to, bez čeho by se bát žila.

Krajina dále utíká
tak jako všechny dny
zas marná báseň z rychlíka
jen zachumlat se do peřiny.

Dnešní den je stejný a přesto jiný
smutek je náhle silnější
naděje v srdci nošená, se splíny
je už jen včerejší.

Nikdy neměla štěstí v lásce
pro ni se jen trápila
on chtěl žít s ní v pohádce
nechtě mu srdce zlomila.

Každý den tisíc otázek
jaký má tento život smysl
v hlavě má divný obrázek
unavená je její mysl.

Po mnohokráté se pokouší
o návrat do starých, šťastných kolejí
vzpomíná na velikost červených vrat
její život ukradli jí zloději...