O 17. listopadu

Před dvaceti lety byl také listopad
kdejaký lístek ze stromu k zemi pad‘
my chtěli a nemuseli na náměstích stát
s představou přetvořiti tento stát

Spontánně skoro v jednom šiku snad
šel mnohý občan dobrovolně rád
provětrat zatuchlý mnohaletý smrad
nehledě na to že moh‘ doma klidně spát

najednou každý cítil se být demokrat
tam se vztyčenou hlavou mohl vyčnívat
kde soused souseda již nemusel se bát
chtíc říkat pravdu a nejen stále lhát

Po dvaceti letech máme zas listopad
kol sebe vidíme jen komedie hrát
chybí zde vůle vše do pořádku dát
ohlédnout se zpátky a vzpomínat