Široširá tma

ŠIROŠIRÁ TMA

Široširá tma,
hází mnou sem a tam,
nečeká
a přesto se vleče pomaly,
zapomíná,
co jsme pro vše dělali,
ohavná noc,
ptáci skřehotají,
hudba zní…
…nikdo kolem,
jen balíček kapesníků,
už tam nic není,
kolik bude probrečených dnů?
A kolik nocí beze snu?
Kolik roků, v jejíž týdnů nepolknu?
Proč jen strast sídlí v mém srdci?
Proč jen v kámen mění se herzi?
Kdy to skončí?
Skončí??
Štěstí, co je štěstí?
Muška, která se mi nedá chytit.
Muška, kterou jen smím spatřit,
jak odlétá, jak nikdy nepřijde,
jak nikdy do mého žití nevejde.