Soumrak

Vlahý vánek večerní,
Západ slunce, pláž a skály.
A na nich sedí stařec.
Vzpomíná, tam - za mládí stáli.

Za těch pozdních večerů
Přáli si a slibovali,
mladí, krásní, nerozvážní,
a jak se milovali!

Všechno prachem nyní je,
odváté stovky mil v dál,
i tehdy Slunko zapadalo,
i tehdy vítr vál.

Dnes může jen stát,
vzpomínat a lkát,
nyní už mu zbývá jen
on, tento poslendí den.

Smířen se svým údělem,
rozhodl se naposled
spatřit světlo, západ slunce,
spatřit racků let...

Smířen se svou úzkostí,
supy dnes večer pohostí.
Spatřit světlo,
spatřit soumrak,
spatřit ptáka let...

...dnes naposled...