Nic tě nenahradí

Bez tvého úsměvu
ztrácí déšť svůj význam
stejně jako slovo LÁSKA zní prázdně
ptáček nemá sílu
dát se do zpěvu
i mě je smutno
ač nerada to přiznám

Slunce ztrácí lesk
když se ti neopírá do tváří
a mraky blednou
když nejsem s tebou
i hvězdy tak nijak
tak bledě září

Růže přestaly kvést
jejich trny zrcadlí jen stesk
a já bych si měla
oholit hlavu
a kráčet nocí

Jen abych směla
- už není mi pomoci -
myslet na tvé
přenádherné oči
které MILUJU

Podzimní listy bolavé
tuží na zeď maluju
a snažím se
vidět jejich barevnost
ale bez tvého těla

Všechno je marnost nad marnost
chci být s tebou
ani něžnost vloček
či vznešenost koček

Už sem celé noci bděla

Zpěv ptáků
vůně růže
nesmyje pach tvé kůže
z mojí mysli
kreslím tvou tvář do oblaků

Uvnitř mě brzy sežerou krysy
za tu strašnou bezbožnost
to protože nevěřím
že něco na světě
tě dokáže nahradit

Budu muset změnit totožnost
ukončit život ve větě
sama si poradit
ověnčit se andělským peřím
a tvářit se že to nebolí

protože tebe nic nenahradí!