Včera mě navštívil
cizí duch byl průsvitný
jako vzduch. Díval se na mě
nic neříkal jen tam klidně stál
a já se bál.Byl chladný jako sníh
a já si vzal svetr abych nenastyd.
Pak promluvil a řekl
neboj se nenastydneš Betmene
já nemoci nenosím ne ne.
Byla to kamarádka Lucka
která zemřela a roční dítě
tady nachala.
Vím že je tady a stojí při mě
ale to nestačí když mi v hrobě dříme.
Políbit nemohu
obejmout nemohu
co vlastně mohu
nic nemohu.
Čas vrátit nejde
vzpomínky zůstaly
až jednou umřu
tak budu v háji
jak najdu ji v tom ráji?