Za Jakubem Demlem

...

Co přátel podél cest
Jste na svých toulkách míjel
Květinek v úvozech
Jim svoje básně psal
Miloval topoly
A jejich hořkou vůni
Miloval život
S vyhnanstvím se slovy pral

V okolí Tasova
Znal v polích každý kámen
Hned tepal druhých čest
Hned sebe proklínal
Pastýř, když bez ovcí
Sám z ovčince je vyhnán
Se světem přízraků
Se veršem rozžehnal

Na věky knězem
Světlem zapomenutým
Horečně Ženu vzýval
Srdcem odraným:

Skloň se přec, Miriam
Jsem sám - a chci být Tvým

...