Vražda

Vražda se stala
a já ji viděla,
srdce mi krvácí
a nikde záchrana,
volat o pomoc má mysl chtěla,
vzývat své múzy,
po tomhle toužila.
Múzy však nepřišly,
přišel ďábel v plášti,
kosou mě opísal,
mé city vraždil.
Tak zabil vjemy ve mně,
vděčná bych byla,
kdyby skryl cestu ke mně.
Vyšlo mi ze srdce jen prosté „ach, ach“,
vzlyk se mi narodil,
myšlenky zahnal.
Růžová se tají,
černá se směje,
bílou bych si přála,
slavík už nepěje.
Kámen se zvedá
a dech mi schází,
vrací se bída,
naděj mi platí.