Až

Teď ještě není samota tak zlá
i ticho ještě mluví vzpomínkami
- teprve, když vkročíš do opravdové samoty
co před tebou kdy stála
a řečí bude málo
než aby jsi jim naslouchal;
pak teprve, ač mezi lidmi rozpoznáš,
že není cos chtěl; sám a sám.
Potom se vrať, prosím.
Co plyne teď tak všední,
že až nicotné zdá se;vrať se,
až k tomu břehu, kde začíná
prázdnota; až někde tam
zůstává domov;bod jenom,
kapka počatá v moři života...