sníh a krev

Padl čerství sníh a ona vyšla do ulic bosa, bosa, bosa.
Krev barví bílí sníh, jak ráno trávu rosa, rosa, rosa.
A jí je to jedno. Vychází z města, města, města.
Tohle je v jejím životě poslední cesta, cesta, cesta.
Chladu si nevšímjá. Ji hřeje spása, spása, spása.
Ze zápěstí jí prýští krev. To je krása, krása, krása.
Už síli ji opouští, ona do sněhu padá, padá, padá.
Andělé zpívají, berou ji k sobě. Byla tak mladá, tak mladá, tak mladá.