,,,Svět je divnej..

Jak Rubikovu kostku složit,
je těžké rýmy do veršů vložit.

Tahám za sebou Gumovou kačenu,
kdypak já blázen rozum dostanu.

Snažím se odrolit ze sebe špínu,
když se mlčky sunu k Tvému klínu.
Když se snažím Tvé hry hrát,
pozbývám rozumu, jako už tolikrát.

Tíží mě na nohou, koule ocelová,
jsem jen vězeň!! A Ty, má milá?

Snad jednou pochopím smysl bytí,
aby Ti ze mě nebylo na zeblití.