To nebyl sen

Bylo to tak krásný,
ne, to nebyl sen,
až tam, tam mi bylo všechno jasný,
nevěděla jsem, jak nádherný je den.

Svět nekončících pohádek,
jen tam jsem se dotkla hvězd,
štěstí se sypalo z oblačných hromádek
a radost se rozdávala i v zákoutích měst.

Snad úsměv mají na státní vlajce
a energie jim kape z hromosvodů,
závidím tu svobodu na křídlech kajce,
závidím tu bezstarostnost vlnovodů.

Proč je ta země tak nádherná,
proč to takový balzám byl,
když tady to hned slzí zčerná,
když tady mi chuť do života někdo vypil?

Proč to všechno skončilo,
proč to teď zas bolí,
proč mi do cesty šero vstoupilo,
proč si tváře omývám solí?