Dědečku

Dědečku, proč jsi musel odejít?
Proč jsi nás tu nechal tak?
Já nesmím a nemůžu za tebou jít,
možná někdy, potom, pak.

Dědečku, je to čím dál horší, víš,
to ty jediný jsi rozuměl mé duši,
jenže i ty už spíš
a ostatní? Ti jsou slepí a hluší.

Dědečku, ty jsi hodný moc byl
a nikdy jsi snad neplakal,
pak v popelu ses rychle ztratil,
všechny jsi tím hrozně rozplakal.

Dědečku, já neplakala tam,
já až doma, brečela celou noc,
celé roky, až doteď řasy v slzách mám,
odpusť, prosím, já tě mám ráda, strašně moc.

Dědečku, já ti to říct nestihla,
mám tě ráda, ty to víš?
Tvou fotku jsem si vystřihla,
moc - moc mi chybíš.