Vědění

Kolikery hodiny
Se zastavily v ruce
Než bílým kapesníkem
Setřel z knihy prach
Sám otec rodiny
Se divil, co to dělá,
Když stal se nádeníkem
Svých vlastních úvah.

Zítra půjde na jarmark
A prohraje v kartách
Co slíbil, co dal
Než si natáh
Bílý plášť.

Miliony pod deštníkem
Zachovají klid,
Vědí dobře,
Co má být,
Pustá zášť.

Kolikery poklony
Se dostavily pozdě
Když už se hodinky
Zastavily v čase,
Na knihy kolony
A na rukávě inkoust,
Od Ankary po Inky
Se vzývá slunce zase.