Poblily

Ony ty, mé nejvznešenější a nejtajnější idoly
Má undergroundová nebesa i doly
Radši se schovaly za temný mraky a pak…
Nastalo….to To nechutné avšak, to nejpoetičtější
Projevily nefalšovaný soucit nad jedním z nicotných pak
A musím uznat, nebylo to zrovna nejfonetičtější

Poblily se ze mne, poblily mne, poblily se pro mne, ty vznešený držky hvězd
A melancholický déšt padal jako jejich zvratky z jejich ctnostných tlam
Poblily se snad aby vyjádřili svůj nesouhlas k mému zatracení hodnému snění
Pod zamračeným nebem u zakázaného chrámu, někde tam,
A abych já poznala boží hněv, boha co není

A tak já zůstala špinavá ani ne na dně, i to dno mne zatratilo,
Tak jsem skončila zahrabána, jako dítě co svý ideály někde potratilo,
Pode dnem krabičky cigaret,
bez esa, bez žolíka, bez karet

Poblily se ze mne, poblily mne, poblily se pro mne
Snad doufaly, že to mý ego lehce promne
Jenže já nevím, vůbec jestli jsem,
Jestli je střízlivá noc, nebo opilý den
Jestli mám jít tam, anebo sem,
Ani jestli jsem zfetovaná Barbie , nebo ožralý Ken
Ani jestli mám čichat k parfému, nebo k skoro vyschlým lahvím od Oken,
Jestli se mám věnovat dramatu, nebo fraškám
Jestli vzdávat hold bohu, či vychlastaným flaškám,
Jestli dávat dary charitě, nebo polozdechlým smažkám
Jestli chodit do baletu, nebo boxu
Jestli je mé štěstí schováno v lásce, nebo koksu
Jestli jsem v plném kině, nebo prázdné hale
Jestli chci hltat film, nebo snad házet popcorn po lidech v sále

Poblily se ze mne ty ctnostný držky hvězd
A byl to pro mne sakra sakrální křest
Ty zvratky tryskaly jako svaté fontány
odmítání za rozbřesku,
přesně tak vypadaly
lehce mi připomínaly shnilou tresku,
vznášející se v mlhavém oparu přízraku
Hledaly oporu v odporu
a pokoušely se o ďábla vymítání

Poblily se ze mne, poblily se pro mne, poblily mne, ty ctnostný držky hvězd
A melancholický déšt padal jako jejich zvratky z jejich ctnostných tlam
Poblily mne svou modrou krví svý soukromý bible, ach ty ctnostný držky hvězd
Chtěli mne spasit , ale já dávno ztracená nedočetla poslední žalm