Sám

Sám si sedím, sám si zpívám,
v záchodě si stápím život,
na zeď se přitom jen dívám,
najdu já ke štěstí přívod?

S malou šancí na spasení,
jsem jen troska, vrak a špína,
v srdci červi vypasení,
zima, smrad a hlína.

Pocit štěstí je jen přelud,
pro přežití nutný klam,
v krku mám zaseklý žalud,
zadusí mě? Nevím sám.

Proto sedím v samotě bez hnutí,
věčný renegád,
abych neztratil rychlostí lusknutí
všechny zbylé, co mám tak rád.