Erb II.

Kopyta koní zní
prázdným sálem
vůně slámy
mezi drahými parfémy

obrazy
o úplňcích ožívají
své životy žijí

stáje bez koní
místnosti kam proudí
stovky lidí
kam jen zmizela
krev šlechticů
modrá krev
z dalekých vinic
sladké Francie

jen na chvíli se zastav
má bojovnice
odlož svou zbroj
ukaž mi Tvou pravou tvář
polib mě

jsem malíř bez plátna
slepý snílek
který chtěl by jí namalovat

Tebe ve své jedinečné kráse
nahou před samotnou
apokalypsou

Tvůj erb
barvy ztrácí
věřím, že mu vrátím
zářit do dálek dál bude
nikdy plamen Tvůj nezhasne
můj fénixi

spalme minulost
postavme mosty
z kamenů
co se nezboří….

v našich srdcí
modrá krev předků žije
erb, který nikdy nevybledne