Bratr můj

Byl jsi můj velký ochránce, ať dělala jsem chyby, mílila se, ty pokaždé mě zastal ses.
Stál jsi při mě kdykoliv bylo potřeba, žádných zbytečných slov nebylo třeba.
Poznal jsi kdy trpím, kdy jsem zlomená a s láskou jsi vždy nabídl svá ramena. Abych mohla si poplakat, postěžovat si, zanadávat, v tvém objetí já zas ožívala.
Zvládali jsme spolu trable i radosti, i když z očí nám tekly slzy bolesti.
Mohli jsme se o sebe opřít, jeden za druhého ruku do ohně dát, vždy jsme si dovedli ve všem pomáhat.
Stokrát jsme se pohádali, s klidem pak černé mraky rozehnali a stopy po hádce se smíchem zahladili.
Byli jsme jak dvojčata spojení mozkem i srdcem, každý nám záviděl, jak skvěle sladěná dvojka jsme.
Teď jen se slzami v očích můžu říct, že je to jak mávnutím proutkem všechno pryč.
Ty změnil ses, jakoby zmizel jsi, tělo zůstalo, tvé pravé srdce je však pryč.
Hodil jsi všechno za hlavu a vnímáš jen tu, která je pouze jednou z davu.
Já lásku přeji ti, pořád však prosím, můj nejdražší brácho,VRAŤ SE MI, jsi pro mě důležitý v tomto světě, na této zemi!