Zákulisí

...
Vzpomínáš?

Jaks tenkrát otevírala dveře
pro zaměstnance..?
Tak malá, ve znamení tance...
Nikdy nezapomeneš
ty vzpomínky dítěte
a nikdy už nepoklušeš
tak nadšeně na druhou galerii,
aby ses zas aspoň na chvíli
Stala tím roztančeným dítkem
s upřímným radostným úsměvem.

Teď nejsi ani dost malá ani dost velká.
Z dětských kostýmů si už vyrostla
a do té dospělé baleríny už nedorosteš.
Nikdy.
„Nikdy neříkej nikdy“, řekly Ti,
když jsi odcházela naposled z hodiny...
„Nikdy nevíš...“,
...jenže tohle zkrátka víš.

Tanec prostě není Tvůj život
Věděla si to, vždycky,
ale oživení vzpomínek
roztančí ve Tvých očích slzy...
Slzy dojetí... a nostalgie.

Tanec prostě není Tvůj život,
ale naplnil Tvoje dětství
A dal Ti lásku
k divadlu.

...
Vzpomínám si moc dobře...