Závěr konverzace na ICQ

Tak jo, půjdu spát.
dobrou noc
a díky moc
za konverzaci
nechť se z nás přátelství neztrácí...

Proč by mělo?
Znáš nějaký důvod?
Zlobíš se za něco?

Protože až se i tohle ztratí
už se nikdy nenavrátí...
a to by byla vážně smůla!
...říká Gyula

Chceš to snad?

Nechci, v žádném případě!
Nejsi zrovna na řadě…

Teď buď zticha ať už slyšíš,
co Ti říká jedna myš!

Poslouchám jak na trní
co se z Tebe vyroní…

Že jí na Tobě moc záleží
a že Ti straší ve věži!!!!

Ten, co mu straší ve věži,
má Tě rád moc, ač někteří,
přidávají mu na duši zátěží.
Však on z toho jen vytěží!
…Ikdyž to jen stěží!
Před očima mu běží
jak rudý sníh sněží
až chlupy se mu ježí.
Kdo neucítil, neuvěří.

Koho tím zase Gyulo myslíš?
Komu ve snech na krku visíš?

Snad sobě, snad Tobě,
snad synu kapelníka...
Zjistí to až mu bude trčet ze srdce dýka...

Zlobíš se na mě můj milý,
že z Tebe mluví pekelné síly?


Už to tak bývá,
že komu hrabe,
k ďáblu málo chýbá.
Kdo je ale na vině?
Všichni, ale Ty fakt ne.
Jsi v tom vážně nevinně.

Je to snad kvůli dnešku,
že mám dostat na držku?

Je úterý. Nový den,
nová láska, nový sen,
nové peklo nový ráj
a Ty, pekelníku, Ty se kaj!
Proč bys měla po paštěce
dostávati ode mě???
Já jsem věru submisivní.
Nechceš praštit radši mě?

Ty jsi prostě nasranej!
Vždyť je dobře, vždyť je hej!
Všechno už jsou vzpomínky.
Už vyhořely plamínky...
Co bylo dřív už snad není...
Tak co se Ti to kurva hlavou honí?

Vysnil jsem si svůj svět těžce,
stojím před branami jeho,
však srazil mě jako věž pěšce,
já nedoplazím se do něho
nikdy.
A Ty se neotáčej,
ani já to neudělám,
budu se plazit, jen mi nepomáhej,
nebo Tě stáhnu k těm zlým silám
navždy.
Kdo mi jednou pomůže,
už na nic víc se nezmůže
vysají ho síly zlé
a pošlu ho do prdele!

A už radši nebásním,
neb ještě víc Tě odradím.
Mám Tě rád, buď přítel můj,
já víc nechci, stůj co stůj!
Jak vše správně uchopíš,
tak mě taky pochopíš.
Dobrou noc a sladké sny,
zítra měj den překrásný!

A hlavně ať už kurva neprší!
Nebo další básně sepíši!